Tento článek se momentálně připravuje.
V době, kdy je každý druhý koníček propojený s nějakou aplikací, nabízí primitivní lukostřelba přesný opak. Návrat ke kořenům — k jednoduchému nástroji, který kdysi rozhodoval o přežití, o tom kdo vyhrá války a ovládne celé říše. Dřevěný luk bez mířidel, přírodní tětiva, šíp s peřím. Nic navíc. Jen střelec a cíl.
Tento průvodce je určen každému, kdo cítí, že ho to táhne k tradičnější, pomalejší a syrovější formě lukostřelby. Ať už chceš střílet z repliky historického luku, naučit se vyrábět vlastní výbavu, nebo jen hledáš cestu k lepší koncentraci a propojení s přírodou — tady najdeš vše potřebné pro začátek.
1. Co je primitivní lukostřelba?
Primitivní lukostřelba je návratem k původnímu stylu střelby, bez moderních prvků jako jsou mířidla, stabilizátory nebo (většinou) syntetické materiály. Využívány jsou rekonstrukce luků z historie, často vyrobené ručně a z přírodních materiálů.
Luky a šípy mají tisíce let starou historii – nejstarší důkazy o použití luku sahají víc než 70 000 let do minulosti (např. nálezy v Etiopii a Jižní Africe), s doloženými šípy ze dřeva a kamene datovanými do období mezolitu (Stellmoor, Německo – cca 10 000 př. n. l.).
Dnes existují soutěže, které vyžadují pouze historické repliky luků bez použití moderních materiálů (např. European 3D Traditional Archery Cup), ale také závody, jako třeba Český pohár 3D nebo Liga ATL které jsou benevolentnější a kvůli nedostatku soutěžících umožňují i sklolaminátové luky a luky s jinými moderními prvky / materiály.
2. Proč (ne)začít s primitivním lukem
Začít s primitivním lukem může být výzva, ale také obohacující zkušenost. Tento styl odpouští méně chyb, ale je zároveň velmi osobní. Spojení s lukem primitivním je často hlubší než u moderních typů – můžeš si ho vyrobit sám, upravovat ho a postupně se s ním sžít.
Překvapivě — zejména pro antagonisty sportovnějších stylů — i s primitivním lukem lze dosáhnout velmi dobré přesnosti. Chce to trpělivost, cit a důsledný trénink. V neposledním řade to chce taky kvalitný luk, který střelci umožní tyto výsledky dosahovat. O tom ale v sekcích později.
3. Typy primitivních luků
🏹 Longbow (dlouhý luk)
Nejvíc rozšířený, spopularizovaný díky anglickým lučištníkům jako nemesis francouzských těžkooděnců v 15. století.
Jde o relativně jednoduchý luk, obvykle z jednoho kusu dřeva, tradiční teda zejména v středověku.
Je stabilní, tichý, hodí se na dlouhou střelbu a může být skonstruován tak, aby dosahoval obrovských nátahových sil — běžně přes 150 liber.
Pro nadšence válečných luků s velkými nátahovými silami, doporučuju CSWBS (Czech-Slovak Warbow Society) — dcerinou organizaci Evropské Warbow (resp. British Longbow) Asociace ↗️.
Luk je na druhou stranu hodně dlouhý a tím pádem méně praktický pro pohyb v terénu a nebo rychlou střelbu.
🏹 Flatbow (plochý luk)
Flatbowy se využívali v mnohých kulturách kolem světa jako například v řadách kmenů severoamerických indiánů tak i u našich evropských předků —